O sání a dohánění vlaku

Protože mi už povážlivě začíná ujíždět blogový vlak (a poměr plánovaných ku opravdu napsaným postům roste nebezpečně vysoko), zkusím se za ním rozběhnout. A v ideálním případě do něj i naskočit.

Nebudu se tedy nějak výrazně zdržovat a začnu stručně. Inspirován pseudointelektuálkou zavádim velice občasnou rubriku ... která ještě ani nemá jméno. Ale bude se zabývat etymologií. Původně jsem plánoval začlenit ji do sloupku "features" vpravo a obměňovat ji s každou aktualisací blogu, tam by ovšem snadno mohla zapadnout - a to by byla škoda. :) Spíš tedy budu brát více slov najednou, i když ne tak často.

A že inspiraci nezapřu, dokazuje i výběr premiérového slova:

saugen/säugen (čili: sát, nasávat, luxovat, cucat / kojit).

Das Herkunftswörterbuch, který jsem si jako hlavní trofej :) přivezl v létě ze Švýcarska, říká, že saugen je už starogermánské sloveso. Z toho pův. tvaru se třeba v angličtině vyvinulo (to) suck, ve švédštině potom suga (pro Aslama). Ekvivalenty v mimogerm. jazycích jsou např. latinské sūgō, sūgere (sát) nebo sūcus (šťáva). Do skupiny slov od saugen patří Sog, suckeln nebo Säugling a také (dostávam se k tomu, co chci říct :) kausativum (tzv. "způsobovací sloveso") säugen. Takže mezi säugen a saugen je stejný vztah jako třeba mezi budit a bdít.

Příště už něco vyberu sám a pokusím se to udělat zajímavější; představuju si, že z tohohle můžu být nadšený jenom já. :)