FF (ne UK)
Loni jsem na Febiu skoro nevynechal den, není taky divu, když to mám asi tak pět minut cesty (pěšky). A tak jsem si říkal, že letos si dopřeju nějaký ten film opravdu denně. Nakonec zůstalo u tří (v prvních třech dnech). Jeskyně žlutého psa splnila, co jsem od ní očekával, do puntíku. Dokonce ještě něco přidala.
Se Stromem na dřeváky už to bylo horší. Ve farním klubu Panny Marie Sněžné se sice promítalo zadarmo (dobrovolné vstupné pak bylo pozoruhodně omezeno 20 korunami zdola a 50 shora :), tomu však odpovídal i komfort. Polstrovaná křesla chtít pochopitelně nemůžu, leč s tím, že pro hlavy přede mnou nebude vidět polovinu titulků a že se všichni kolem budou vyklánět, aby lépe viděli, a po celou dobu trvání filmu tak vytvářet komíhající clonu, s tím jsem vážně nepočítal. Některé momenty byly obzvláště povedené, pokud jde o film samotný, jiné naopak obzvláště otřesné. Marně jsem v závěrečných titulcích hledal disclaimer ve stylu "no animals were harmed" po té přenaturalisticky natočené zabíjačce. Už jenom poslouchat zvuk zoufale kvičícího prasete rvalo uši, o obrazu raději ani nemluvím. Scéna jako vystřižená z Cannibal Holocaustu. A pak se mi divte, že jsem se dal na vegetariánství ...
Do třetice všeho rozporuplného, řeklo by se. Flandry jsou opravdu zvláštní film. Podivně sestříhaný a s poselstvím jen pro hrstku vyvolených, kteří ho pochopí. Mezi ty jsem se nezařadil, diskuse s někým takovým by ale byla jistě zajímavá.
Febiofest vám nabízí jedinečnou příležitost, jak ušetřit. Nechodit na něj. Této možnosti jsem ve zbývajících dnech využil vrchovatou měrou a lehce tím zmírnil dluhy. Tolik ekonomické ponaučení na závěr.
(Taky se vám stává, že když u počítače posloucháte Fanfare Ciocărlia, pomalu nemůžete napsat slovo, protože si v jednom kuse vyťukáváte rytmus a klávesnici využíváte spíš jako bicí nástroj? :)