A jak pracuje váš mozek?

Bylo to jen pár vteřin, ale přesto to dokážu popsat docela podrobně: "Jak se jmenují ostatní postavy v té hře?" dostal jsem u zkoušky, plánované jako vůbec poslední na fakultě, otázku (holandsky). Věděl jsem, že to byly jednotlivé lidské vlastnosti, ale v tu chvíli mě nenapadala žádná ani v češtině. Ok, řeknu aspoň "byly pojmenovány po vlastnostech člověka" rozhodnu se. Během vyslovování "byly pojmenovány" mě nenapadá, jak se řeknou "vlastnosti". Následuje tedy ticho. Fajn, mam nápad, řeknu "lidské vlastnosti", "lidské" totiž říct umim a získam tak čas na promyšlení "vlastností". Stalo se, pokrok žádný. No tak, takový základní slovíčko, říkám si, vzpomeň si! Víš, že to je odvozený od "vlastní", tak si zkus vybavit nejdřív to... Ok, vlastní, vlastní, to bude... jasně, "sopstven"! Ne, počkat, to je makedonsky... a v makedonštině "vlastnost" od "vlastní" beztak ani odvozená není, tak co mi to ten mozek generuje? Bože, to je trapas... jak dlouho už musím mlčet? Tak už mi zbývá jediná záchrana, když to ani nejde nijak opsat: použiju internacionalismus. Hmm... hmm... takže to by mělo mít základ v latině... to se přece používá u větných členů... je to od "a", to slovo (atribut mě ne a ne napadnout). To už profesorka nevydrží a řekne to za mě. Atd. Atp.

A to se mi stává nezřídka, že začnu větu (v cizím jazyce), a až během odříkávání známý části honem přemýšlím - pomocí podobných asociačních a mnemotechnických metod - nad vyjádřením části neznámý. A čím víc se krátí čas, tím to je samozřejmě těžší. Někdy se mi zdá, že mám ten mozek nějakej divnej. Že takhle přece normálně nemůže mít pracovat. Nebo s ním snad někdo máte podobnou zkušenost?