Napište do commentů aspoň něco, já se jinak budu hrozně bát zavržení

Kromě blobu (říkal jsem si, že tohle slovo na můj blog nikdy nepronikne, ale dokázal jsem se překonat a vpustil ho sem zcela dobrovolně) žily letošní noviny hlavně z "objevení" globálního oteplování. Jako by snad předtím vůbec neexistovalo, najednou je všichni začali komentovat, hystericky před ním varovat nebo je naopak zlehčovat a nakonec převládl názor, že by se s tím mělo asi něco dělat.

Je mi záhadou, proč zrovna letošek se stal takovým ekorokem (návyk z novinové slovotvorby). Dostoupilo snad znečištění ovzduší (a nejen toho) nějakého zlomového bodu? Ne. Jen o něm doposud patrně nikdo nevěděl.
Když se pořádaly monstrkoncerty pateticky volající po záchraně Země, nevyzněly zrovna dvakrát upřímně (překvapivě). Jejich hvězdám navíc bylo vytýkáno jejich neekologické chování v souvislosti s dopravou na místo akce apod. Ale co, říkám si, aspoň se na ten problém poukázalo. Kdyby jednotliví protagonisti necestovali sem, stejně nešetrně by cestovali na jinou akci. Bonusem je, že na téhle zmínili planetu.
Totéž platí třeba pro naše zelené. Že nechodí do práce pěšky, ale zamořují vzduch zplodinami svých aut? Dobře, ale to dělají všichni. A proč by se člověk jejich doporučeními měl přesto řídit, když oni sami je vždy nedodržují? Není přece třeba podřídit se těm lidem – o JEJICH zájem nejde, konat žádá naše planeta! (Hele ho, mnou kritisovaný patos!)

Ehm. Tak teď musím ten článek nějak strašně shodit, abyste ho nebrali úplně vážně... protože si umím představit, kolik lidí mě za něj sepsuje (?) (už tak se zřejmě neujme ten protimasový post, chystaný na nový rok). Ne, vážně, já nejsem žádnej fanatik (přitom tuhle větu mají potřebu říkat zejména fanatici :), jde mi o ten princip. Převést se to dá na leccos. Jen mě prostě napadlo, že není nutné "táhnout příkladem". A taky jsem chtěl zkusit, jestli si dokážu tuhle myšlenku obhájit, když se mi jen mihla hlavou a nepřiměla mě k hlubší úvaze. Tudíž může být veskrze lichá, snad i lišší třináctky. Uvidíme...

Asi začnu na místo závěru vkládat otázky k zamyšlení v jakoukoliv noční či denní dobu. Tentokrát je mi záhadou třicátého dvanáctý (tematicky). Co je to za tvar, "dvanáctý"? Připustíme-li, že je spisovný, nabízí se jen 1., 4. a případně 5. pád. Nejlépe obstojí první (z nich), ale jak si ho vysvětlit? Že by došlo ke kontaminaci vyjádření "třicátý prosinec" a "třicátého prosince"? Pak by ale znělo mnohem logičtěji obě složky prohodit (třicátý dvanáctého), ne?