Ecce, čtyřky

Na úvod děkuju pseudointelektuálce za vyzvání a otevřeně připouštím ponechání některých odpovědí v jejich původním stavu (vizte kursivu).

Quatre emplois (de rêve):
jako žádnej vyloženě emploi jsem ještě neměl, tak jsem si tu otázku trochu pozměnil a napadly mě samý zábavný povolání:
- spisovatel (to musí bejt nádhernej život...)
- tanečník
- atlet
- trumpetista

Quatre films que je regarderai encore et encore
- Before Sunrise (i když zatím jsem to viděl jenom jednou :)
- Bratříčku, kde jsi?
- Unaveni sluncem
- Singin' in the Rain (zatím taky jen jedinkrát)
...je jich ale mnohem víc, píšu jen první čtyři, který mi vytanuly na mysli.

Trois endroits où j'ai vécu
- Modřany (Levského) ... asi tak půl roku
- Nusle (Sekaninova) ... do 1996
- Smíchov ... dodnes

Quatre émissions/séries TV que je regarde (de temps en temps...)
- Simpsonovi
- Road Runner :)
- Přátelé
- Krkonošské pohádky :)
...ale jako na seriály moc nekoukám, těm je lepší se vyhejbat... To jsou pak hrozný závislosti, muset bejt každej tejden/den v určitej čas doma, abych nic nepropás, o to já nestojím... :)

Quatre lieux où je suis allée en vacances
chronologicky? takže...
- Tunisko,
- Francie,
- Rakousko,
- Švýcarsko
... a zanedlouho i ta Makedonie, ta bude ze všech nejdelší. (A ideální by samozřejmě bylo, kdyby posbírala i jiný superlativy. :)

Quatre choses que je fais sur le net
- prestiz
- maily
- blogy
- čsfd

Quatre mets que je ne mangerais pour rien au monde
- šneci (pomáhá mi fakt, že jsou hrozně drahý)
- pocukrovanej chleba se sádlem (ano, to se prej někde dělá!)
- cokoliv živýho and/or hejbajícího se
- a vepřový koleno, vy masožravý prasata!
...stačilo nahradit druhou položku, jinak se s pseudointelektuálkou do puntíku shodnem. :)

Quatre personnes qui me feraient une agréable surprise en répondant
- všichni, kdo jste je ještě nedělali, ať už jsou čtyřky passé, nebo ne. A nemusíte bejt čtyři, já to kdyžtak (maje na paměti číslo v otázce) nějak zaonačím.

Bleskově

Moc vás věrné zase po dlouhé odmlce zdravím!

Nemůžu říct, že by za celé prázdniny nebylo o čem psát – ale nepsané (sic) pravidlo mě nabádá nejdřív reagovat na vašich blogách, pak případně psát na vlastní. A když neuděláte první krok, zákonitě nemůžete udělat druhý.

Ovšem snad abych si nepřipsal celý měsíc s čistým štítem, nebo spíš pro kristinčino postrčení z předchozích commentů :), píšu. Tentokrát s cílem zachytit bouřku. Ta tady s proměnlivou intensitou probíhá už pár dekaminut a snad ještě není u konce s dechem. A právě zhlédnutá Mapa míst svatých a klatých tak ještě získala na působivosti. (Je škoda, že se bouřky nedají pozorovat odnikud z výšky, s výhledem...)

Mohl bych se teď rozepsat o všech krásách téhle tajuplné hry hromů s hromadou bez výjimky rychlejších blesků, souboje tvrdého, až kapky létají, jenže zaprvé by to byl kýč, i když moc hezký kýč, a zadruhé bych to nedokázal tak, abych s tím byl spokojenej. Takže tu atmosféru bouřky zaznamenávám toliko sepsáním tohoto krátkého příspěvku. Ten už s tou bouřkou bude spojený navěky.