Do viduvanje!

Zítra touhle dobou už budu, počítám, pomalu přistávat v Makedonii. V 10 na letišti, v 11.30 odlet, ve 13.25 přílet. Pak se za 15 eur nechat dovézt taxíkem na skopské autobusové nádraží, odtamtud 4 hodiny autobusem do Ochridu a posledních 7 km opět taxíkem, až do Kongresového centra Univerzity sv. Kirila i Metodije ve vesničce Koňsko. No, jsem na to zvědavej...

A nejen na cestu, samozřejmě. Ubytování zajišťují oni, s ním by neměl být problém. K jezeru by odtamtud mělo být, co bych kamenem dohodil. S jídlem to už asi bude horší, jak vegetarián to rozhodně nebude snadné. Kdo ví, třeba tam budu nucen svou stravovací filosofii změnit. Na očekátelně zvýšený přísun alkoholu jsem se snažil si navyknout, ovšem obávam se, že to chtělo přece jen o něco delší a intensivnější trénink.

Škoda je, že vinou vyučování od pondělí do soboty (vč.) se stihnou jen dva výlety, jinak budeme pořád na jednom místě. Ale třeba se zkusíme na den dva uvolnit, až se trochu otrkáme. :) Když už totiž budu v Makedonii, bylo by mi líto nepoznat z ní co nejvíc... Jinak by každý den měl probíhat stylem: dopoledne jazyk, odpoledne přednáška na nezajímavé téma (potvrzeno z dův. zdrojů), večer pak od devíti "makedonski narodni ora". Oro je tradiční tanec, z rumunské i moldavské hudby ho můžete znát i pod názvem "hora". Na to se docela těším. :)

Jak se mnou bude možno komunikovat, to vám nemůžu slíbit. Mobil s sebou mít budu, na net se dostanu možná v nějaké internetové kavárně (bohdá). Na mail ani ICQ se ale za celou dobu nedostanu 100% vůbec. Fotky snad nějaké dovezu, půjčuju si od bráchy takovej malinkej digit. foťák, ale bude to spíš jen tak pro ilustraci, zatím jsem totiž fotil vždycky vyloženě příležitostně – a navíc "nemanuálně".

No, a když všechno dobře dopadne, můžete mě 29. srpna v 16.05 vítat na letišti v Ruzyni. :)

P. S. Zatím to vypadá, že nemusím mít strach z těch avisovaných čtyřicítek. WetterOnline.de hlásí 25 °C, do čtvrtka postupné oteplování na 30°. To snad ještě ustojím. Snad jsem to nezakřikl...

Co slabika, to slovo

kristinka to asi jako řetězovku nemyslela, ale proč koneckonců nesáhnout do svého archivu a tu řetězovku nevytvořit? Tady je můj pokus z tehdejší doby... Je vidět, že pes je pro podobné útvary opravdu vděčný tvor... :)

O psu

Jde pes-žrout kol lvů, již u pně dlí a bdí, a ptá se, kdo jste? My jsme lvi, dí lvi. I jde dál a hle – veš! Ptá se zas, kdo jsi? Veš nic. Kdo jsi? zní zas od psa. Leč veš zas nic. Veš štve psa čím dál tím víc, až ji sní. Pes už ví, že šlo o veš – chuť má touž, co pes od vší zná … Veš, či ne, jíst by jich chtěl sta, by syt byl, leč jen tu tam zřel. Hlad má teď, a tak jde dál. Zří strom a pod ním stín, v němž skryt je krab, spě. Sní ho hned, byť ne jen tak, a dál jde, dál. Čís plaz s ním, a když to pes zří, hlt, hlt a je po něm … Pak tak mřou i rak a čáp. A k nim slon a kůň! Je teď psík syt? Ne, ne, lá, že hlad má; jíst – to je, oč mu jde, snad už však jen pár soust si dá … až mu pak pták na leb sed – chňap a pes syt je teď, ký div! Leč co to? Zvuk z něj jde, až sluch to rve, břich psa řve a řve … prásk … pes se jen hne a již i smrt teď zná …

Paradoxně

Ano, ta dnešní průtrž mračen mě zastihla na cestě. Pěšky, jak jinak... Chvíli předtím jsme totiž ukončili poslední makedonistickou infoschůzku před odletem. Ve snaze nezničit si obsah kapes se mi v kolemstojícím butiku podařilo obdržet igelitku, kam jsem urychleně mobil, doklady apod. zabalil.

Jen si to představte: V sandálech se doslova brodíte proudy vody a kroky dostávají nový význam. Každým zvednutím nohy se totiž na okamžik zbavíte čerstvě přiteklé vody, abyste vzápětí mohli nabrat další. Když přecházíte most přes Vltavu, vypadáte, jako byste z ní zrovna vylezli... Možná i hůř.

Chodníky jsou pokryté souvislou vrstvou vody, ale na silnici je ta vrstva několikanásobně silnější, což dost znesnadňuje přecházení. Před koncem přechodu se zastavíte a přemýšlíte, kudy dál, když ani překročit, ani přeskočit ten potok se vám nemůže povést. Přitom po očku sledujete panáčka, zda svítí stále zelený. Nemajíce na vybranou, šlápnete nakonec naslepo do proudu a trnete, jak hluboko se vaše noha zastaví. Postupně si ovšem louží přestanete všímat zcela, to když vody přichází ze všech stran tolik, že už prostě není úniku.

Po 15–20 minutách dorážím domů. Kapu na každém kroku, ale jakmile se jakžtakž vyždímu a oschnu, mířím do koupelny – pustit si vodu.

Ecce, čtyřky

Na úvod děkuju pseudointelektuálce za vyzvání a otevřeně připouštím ponechání některých odpovědí v jejich původním stavu (vizte kursivu).

Quatre emplois (de rêve):
jako žádnej vyloženě emploi jsem ještě neměl, tak jsem si tu otázku trochu pozměnil a napadly mě samý zábavný povolání:
- spisovatel (to musí bejt nádhernej život...)
- tanečník
- atlet
- trumpetista

Quatre films que je regarderai encore et encore
- Before Sunrise (i když zatím jsem to viděl jenom jednou :)
- Bratříčku, kde jsi?
- Unaveni sluncem
- Singin' in the Rain (zatím taky jen jedinkrát)
...je jich ale mnohem víc, píšu jen první čtyři, který mi vytanuly na mysli.

Trois endroits où j'ai vécu
- Modřany (Levského) ... asi tak půl roku
- Nusle (Sekaninova) ... do 1996
- Smíchov ... dodnes

Quatre émissions/séries TV que je regarde (de temps en temps...)
- Simpsonovi
- Road Runner :)
- Přátelé
- Krkonošské pohádky :)
...ale jako na seriály moc nekoukám, těm je lepší se vyhejbat... To jsou pak hrozný závislosti, muset bejt každej tejden/den v určitej čas doma, abych nic nepropás, o to já nestojím... :)

Quatre lieux où je suis allée en vacances
chronologicky? takže...
- Tunisko,
- Francie,
- Rakousko,
- Švýcarsko
... a zanedlouho i ta Makedonie, ta bude ze všech nejdelší. (A ideální by samozřejmě bylo, kdyby posbírala i jiný superlativy. :)

Quatre choses que je fais sur le net
- prestiz
- maily
- blogy
- čsfd

Quatre mets que je ne mangerais pour rien au monde
- šneci (pomáhá mi fakt, že jsou hrozně drahý)
- pocukrovanej chleba se sádlem (ano, to se prej někde dělá!)
- cokoliv živýho and/or hejbajícího se
- a vepřový koleno, vy masožravý prasata!
...stačilo nahradit druhou položku, jinak se s pseudointelektuálkou do puntíku shodnem. :)

Quatre personnes qui me feraient une agréable surprise en répondant
- všichni, kdo jste je ještě nedělali, ať už jsou čtyřky passé, nebo ne. A nemusíte bejt čtyři, já to kdyžtak (maje na paměti číslo v otázce) nějak zaonačím.

Bleskově

Moc vás věrné zase po dlouhé odmlce zdravím!

Nemůžu říct, že by za celé prázdniny nebylo o čem psát – ale nepsané (sic) pravidlo mě nabádá nejdřív reagovat na vašich blogách, pak případně psát na vlastní. A když neuděláte první krok, zákonitě nemůžete udělat druhý.

Ovšem snad abych si nepřipsal celý měsíc s čistým štítem, nebo spíš pro kristinčino postrčení z předchozích commentů :), píšu. Tentokrát s cílem zachytit bouřku. Ta tady s proměnlivou intensitou probíhá už pár dekaminut a snad ještě není u konce s dechem. A právě zhlédnutá Mapa míst svatých a klatých tak ještě získala na působivosti. (Je škoda, že se bouřky nedají pozorovat odnikud z výšky, s výhledem...)

Mohl bych se teď rozepsat o všech krásách téhle tajuplné hry hromů s hromadou bez výjimky rychlejších blesků, souboje tvrdého, až kapky létají, jenže zaprvé by to byl kýč, i když moc hezký kýč, a zadruhé bych to nedokázal tak, abych s tím byl spokojenej. Takže tu atmosféru bouřky zaznamenávám toliko sepsáním tohoto krátkého příspěvku. Ten už s tou bouřkou bude spojený navěky.